Adopce významných hrobůAdopce významných hrobů⋆ 28.5.1875, Mladá Boleslav – † 28.10.1952, Praha
Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2016
vnuci Otakara a Růženy Nebuškových
Otakar Nebuška (28. 5. 1875 – 28. 10. 1952) byl skladatel, hudební publicista, právník a především organizátor. Vystudoval práva na PF UK v Praze, hře na housle a klavír se učil u skladatelů F. Gregory a B. Jeremiáše, ve skladbě byl samoukem, komponoval úspěšně už za studií, později se ale skladby vzdal. Byl kritikem Radikálních listů, přispíval do Kalendáře českých hudebníků, publikoval v Samostatnosti, Národních listech, Daliborovi a Hudební revue, jejímž byl spoluzakladatelem. Roku 1900 vstoupil do Umělecké besedy, kde byl později i členem správního výboru. Roku 1907 reorganizoval a osamostatnil Hudební matici, připravil k tisku téměř všechna díla, která zde byla vydána v letech 1907-1925. Později byl činný v dozorčí radě orchestru FOK a působil ve Společnosti Bedřicha Smetany, byl také místopředsedou v komisi pro přípravu nově vydávaných Dvořákových skladeb. Ještě krátce před svou smrtí jako právník bojoval za záchranu Umělecké besedy a jejího malostranského domu proti poúnorovým likvidátorům.
V tomto hrobě je rovněž pohřbena jeho žena, Růžena Nebušková Podhajská (19. 8. 1885 – 23. 11. 1935), vynikající klavíristka a hudební pedagožka. Jako první v Praze uvedla Brahmsovy klavírní koncerty d-moll a B-dur, Straussovu Burlesku či klavírní koncert Maxe Regera.
