Otakar Zachar

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Otakar Josef Zachar (16. 3. 1870 – 29. 11. 1921) byl spisovatel, sládek a nájemce pivovaru v Kročehlavech, chemik, nakladatel, politik, soudní znalec a vysokoškolský pedagog. Narodil se v Točníku v rodině sládka Šebestiána Zachara. Roku 1882 si jeho otec pronajal benediktinský pivovar v Kročehlavech, kam se rodina také přestěhovala. Po studiu reálky se Otakar vyučil pivovarnictví u svého otce. Praxi získal ve Schwarzenberském knížecím pivovaru v Třeboni. V letech 1888 až 1893 vystudoval pivovarnictví a sladovnictví na Českém vysokém učení technickém. Během studií podnikl řadu studijních cest. Roku 1898 převzal od své matky vedení pivovaru. Ta ho vedla spolu se svým bratrem od roku 1886, kdy náhle zemřel její manžel. Pod jeho vedením prošel v následujících letech pivovar modernizací a značným rozšířením a záhy se zařadil mezi prvních 40 pivovarů v zemi. Zachar se kromě toho věnoval také výzkumu v oboru bakteriologie a kvasné chemie, studoval historii alchymie a spiritismu. Psal nejen odborné články, ale i beletrii a divadelní hry. Od roku 1907 byl vydavatelem a šéfredaktorem odborného časopisu Sládek, přispíval do časopisu Kvas. Vlastním nákladem vydával staré alchymistické spisy a je autorem několika alchymistických biografií. V Národním technickém muzeu založil alchymistické oddělení a rekonstruoval alchymistickou dílnu. Přednášel na vysoké škole pivovarnictví a sladovnictví, byl soudním znalcem v tomto oboru. Mezi jeho inovativní objevy patří takzvané pivo v prášku, které vyřešilo nedostatek surovin v období 1. světové války. Přátelil se s Mikolášem Alšem, kterého také všestranně podporoval. Alšovým dílem je mimo jiné návrh štukového reliéfu na štítě domu vrátného u vjezdu do pivovaru. Zachar se podílel na kladenském kulturním životě, patřil mu například hotel U bílého beránka v Kladně a řada hostinců, restaurací a činžovních domů na Kladně i v širokém okolí. Podílel se na založení České banky v Praze, byl členem Spolku pro průmysl pivovarnický a členem výboru Družstva sládků. Jako mecenáš umění vlastnil rozsáhlou sbírku současného umění a knih a ve svém bytě v kročehlavském pivovaru pak provozoval umělecký salon, ve kterém se scházela místní smetánka.

Zdroje: