Augustin, Charlotta a Louisa Piepenhagenovi

malíři

Náhrobke je z dílny sochaře Tomáše Seidana
Hřbitov Olšany VII, odd. 12, hrob 8
Hrob byl zařazen do projektu IV-4/2014

Pro tento hrob hledáme adopčního nájemce. Máte zájem?
Adopční nájem tohoto hrobu na dobu 10 let je 9.880 Kč.
Pro rychlý kontakt použijte formulář, ozveme se co nejdříve

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Pod náhrobkem z dílny sochaře Tomáše Seidana jsou uloženy ostatky otce a dcer Piepenhagenových, významných malířů.

Augustin Bedřich Piepenhagen (2. 8. 1791 – 27. 9. 1868) byl malíř-krajinář období českého romantismu. Pocházel ze Soldinu u Frankfurtu nad Odrou. Vyučil se u svého otce prýmkařem a knoflíkářem. Při své tovaryšské cestě do Švýcarska v letech 1807–1810 byl natolik okouzlen místními scenériemi, že započal s vlastními malířskými pokusy a krátce také studoval u krajináře J. H. Wuesta. Přesídlil do Prahy, kde se posléze i oženil a natrvalo usadil. Přestože se záhy stal oblíbeným a uznávaným malířem, prýmkařské řemeslo nikdy neopustil. Měl 4 děti, z nichž jeho dcery Charlotta a Louisa kráčely v otcových stopách a staly se rovněž oblíbenými malířkami.

Charlotta (19. 10. 1821 – 3. 1. 1902) ve své tvorbě pokračovala v otcově odkazu – malovala komponovaná lesní zákoutí, alpské pohledy, horské stezky, krajiny před bouří.

Louisa (11. 5. 1825 – 4. 11. 1893) zprvu tvořila pod vlivem svého otce, malovala zejména siluety zřícenin a hradů, jejím oblíbeným byl zimní motiv. Později se z tohoto vlivu vymanila a začala s oblibou malovat veselé žánrové a interiérové scény.

Plastika sedící Múzy je dílem sochaře Tomáše Seidana (1830–1890), předního představitele českého akademismu 19. století. Studoval na pražské a vídeňské Akademii. Od roku 1870 působil po dobu 20 let jako profesor modelování na Polytechnice. Vytvořil řadu monumentálních pomníků a náhrobků, mj. B. Němcové na Vyšehradě, W. A. Mozarta na Bertramce, J. A. Komenského v Přerově či B. Smetany v Plzni a také sochy tří generálů pro výzdobu vídeňského Arsenalu nebo alegorické sochy pro vídeňský Parlament. Je rovněž autorem soch pro pražské Rudolfinum a pro průčelí Arcibiskupského paláce na Hradčanech. Mezi jeho bezesporu nejznámější dílo pak patří socha Studenta na nádvoří pražského Klementina. Rodinný náhrobek byl na Olšany přenesen v letech 1905 až 1906 ze zrušeného evangelického hřbitova v Karlíně. Socha osazená na náhrobku je kopií, umělecky cenný originál byl po náročném restaurátorském zásahu přenesen do kaple sv. Václava na Vinohradském hřbitově.

Předchozí adopční nájemce:

Oxana Tulajdanová, PhDr. a Bohumír Hlavatý, JUDr. (2014 – 2024)

Fotogalerie: