Robert Bartelmus

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Robert Bartelmus (13. 7. 1845 – 25. 3. 1919) byl průmyslník, elektrotechnik a vynálezce. Narodil se v Novém Jáchymově u Berouna v rodině tamního chemika a průmyslníka Eduarda Bartelmuse, vynálezce zdravotně nezávadného smaltu. Jeho vychovatelem v mládí byl Miroslav Tyrš, vlastenec a budoucí zakladatel Sokola, který se tak výrazně podílel na Robertově budoucím vlasteneckém směřování. Roku 1865 získal na pražské Polytechnice inženýrský titul a začal nejprve pracovat v pražské strojírně Bretfield a Evans. Poté působil v letech 1869 až 1871 v Kolíně nad Rýnem, v Paříži a v otcově plzeňské smaltovně. Roku 1872 se oženil se sestrou Josefa Václav Friče Marií a odstěhoval se s ní do Prahy, kde byl až do roku 1880 zaměstnán jako konstruktér v První českomoravské továrně na stroje a ve strojírně Märky, Bromovský a Schulz v Kuklenách. Roku 1881 se vrátil, tentokrát už jako šéfkonstruktér do libeňské První českomoravské továrny na stroje. Roku 1887 založil v Brně se společníkem Štěpánem Doubravou závod na stavbu elektrických komponentů Bartelmus a spol. O pouhý rok později už mu byla za osvětlení Jubilejní císařské výstavy v Brně udělena stříbrná medaile. Firma se následně výrazně podílela na elektrifikaci Brna, včetně rozvodů elektřiny a také veřejného osvětlení, mimo jiné také vyráběla obloukové lampy vlastní konstrukce. Za svého života se Bartelmus podílel také na veřejném a kulturním životě. V Praze byl členem Sokola, v Brně pak dokonce jeho zakládajícím členem. Působil v Klubu přátel umění Brna, Spolku českých inženýrů a Spolku českých techniků v Markrabství moravském, podílel se na spolkové činnosti Vesny, pomáhal rozvoji českého školství v Brně. Z vedení své firmy odstoupil až roku 1911 a zbytek života pak trávil se svou ženou střídavě v Praze a v Novém Městě nad Metují.

Zdroje: