Momentálně jednáme se zájemcem o adopci tohoto hrobu
Šebestián Hněvkovský (19. 3. 1770 – 7. 6. 1847) byl básník, vlastenec, spjatý s počátky českého národního obrození. Narodil se v obci Žebrák v rodině koželuha Pavla Hněvkovského a Rosalie. Středoškolské vzdělání získal na gymnáziích v Berouně a v Praze a už tehdy začal psát básně. Mezi jeho středoškolskými spolužáky byli i básníci Antonín Jaroslav Puchmajer a Vojtěch Nejedlý. Během přípravného studia filozofie na Karlo–Ferdinandově univerzitě se setkal s profesory Stanislavem Vydrou a Ignácem Cornovou, kteří na něj měli určující vliv. Studium na univerzitě završil získáním doktorátu práv. V letech 1795–1804 působil jako radní v Plánici u Klatov a v rodném Žebráku na stejné pozici v letech 1805–1826. V roce 1826 byl zvolen purkmistrem v Poličce a ve funkci setrval celých deset let. Poslední léta svého života prožil v Praze. Na rozdíl od svých generačních druhů, kteří se věnovali především překládání evropské poezie do češtiny, případně se pokoušeli o nápodobu, Hněvkovský dokázal s lehkostí veršovat (často pohotově a vtipně) a stal se zakladatelem původní české poezie. Jeho obdivovatelem byl Josef Kajetán Tyl. Hněvkovského osobnost je velmi dobře známa díky Jiráskovu románu F. L. Věk. V televizním zpracování Jiráskova románu postavu Hněvkovského ztvárnil herec Jan Tříska.