Darja Slámová Hajská

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Darja Hajská, provdaná Slámová, byla divadelní a filmová herečka a spisovatelka. Narodila se v Mladé Boleslavi jako Darja Dea Voříšková. Vystudovala měšťanskou školu a od roku 1925 byla zaměstnána jako technická síla u společnosti Fortunafilm. Absolvovala operní školu Jetty Kurzové Peršlové. V letech 1929–1931 přijala divadelní angažmá v Tylově divadle v Nuslích, 1931–1934 v Olomouci a následující sezónu pak v pražském divadle Akropolis. V letech 1935–1946 prošla divadly v Pardubicích, Kladně a opět se vrátila do Prahy (Unitarie, Divadlo Větrník, Rozmarné divadlo v Alhambře). Po válce zůstala natrvalo na oblastních scénách v Náchodě (1946–1947), Kolíně (1948–1956) a Kladně (1956–1960). V roce 1960 byla angažována opět v Kolíně, kde hrála až do roku 1968 i velké a významné role. Poté odešla na volnou nohu a věnovala se výhradně filmu. Její filmografie začala roku 1926 v němém filmu. Ve 30. a 40. letech byly její doménou většinou malé a epizodní, avšak výrazné a zapamatovatelné postavy. Předvedla řadu nádherných komických kreací a charakterů, povětšinou služek a komorných. Její nejznámější role jsou především copatá septimánka z filmu Kantor Ideál (1932) a služebná Růženka v komedii Přednosta stanice (1941). V 50. až 70. letech hrála zejména domovnice, uklízečky a jiné ženy z lidu. Filmoví diváci si jistě vybaví uklízečku Nagelvogelwunderbandíkovou v komedii Šest medvědů s Cibulkou, domovnici z filmu Zítra to roztočíme, drahoušku! a Máňu Hujerovou v komedii Marečku, podejte mi pero!. Účinkovala také v rozhlase a televizi, naposledy pak v inscenaci Nezralé maliny. Ač sama bezdětná, velmi ráda hrála pro děti a psala pohádky, hry, říkanky a poezii pro děti. Vydala také sbírku básní Ples na paloučku. Za svou práci obdržela v roce 1962 vyznamenání Za vynikající práci. Jejím bratrem byl herec, režisér, scenárista, astrolog a loutkář Miloš Hajský (1902–1979).

Zdroje: