Terezie a Jakub Seifertovi

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

V hrobu jsou pohřbeni manželé Jakub a Terezie Seifertovi, herci a příslušníci takzvané Staré gardy Národního divadla.

Herečka Terezie Seifertová, rozená Ledererová (15. 1. 1844 – 29. 1. 1914), byla vychována ve Vídni a v roce 1852 poprvé vystoupila v dětské roli u Prokopovy divadelní společnosti. Po návratu rodiny do Prahy studovala Seifertová zpěv u Kateřiny Podhorské a herectví u E. Allramové Lechnerové. Jako operní a operetní pěvkyně a herečka začala pravidelně vystupovat už od 16 let a to na německých scénách Stavovského divadla, v Karlových Varech, v Českých Budějovicích a v Olomouci. Poté byla v roce 1865 přijata k Prozatímnímu divadlu a zůstala tu (s výjimkou sezóny 1867–1868, kdy hrála v Plzni) až do roku 1881, kdy přešla s celým souborem do Národního divadla, kde působila do roku 1888. Byla manželkou herce Jakuba Seiferta.

Jakub Seifert (9. 1. 1846 – 29. 10. 1919), vlastním jménem Sayfert, byl synem divadelního mistra Stavovského divadla. Vyučil se xylografem, ale již v roce 1862 začal hrát s ochotníky v Košířích a na Smíchově. O rok později nastoupil v Plzni k souboru ředitele J. Walburga Weseckého. V roce 1864 byl na druhý pokus přijat do Prozatímního divadla. V roce 1881 přešel spolu s celým souborem do Národního divadla, kde se záhy stal hýčkanou primadonou souboru. V roce 1884 byl jmenován režisérem a později i vrchním režisérem. V letech 1903–1907 pak řídil po zemřelém J. Vojtovi Slukovovi Lidové divadlo Uranie v Holešovicích, kde značně pozvedl jeho úroveň a svou hereckou popularitou mu zabezpečil stálý okruh návštěvníků. Nejprve Uranii pouze spravoval jako člen Národního divadla, v roce 1904 z něj ale odešel. V roce 1907 se do Národního divadla opět vrátil a zůstal zde až do roku 1919. Téhož roku pak vytvořil i úlohu Karla IV. v němém filmu Stavitel chrámu, jehož premiéry se už bohužel nedožil. V roce 1901 byl Jakubu Seifertovi propůjčen rytířský řád Františka Josefa.

Zdroje: