Václav Emanuel Horák

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Václav Emanuel Horák (1. 1. 1800 – 3. 9. 1871) byl skladatel, varhaník a pedagog. Narodil se v Lobči. Základy hudebního vzdělání získal v rodné obci u učitele J. Schuberta. Jako student gymnázia v Praze a posléze i práv zpíval pod vedením skladatele a pedagoga Vincence Maška v chrámovém sboru kostela svatého Mikuláše. Přestože byl v podstatě samoukem, krátce studoval skladbu u J. K. Kuchaře a V. J. K. Tomáška. V roce 1830 se stal varhaníkem kostela Nejsvětější Trojice, a rovněž začal soukromě vyučoval hudbu. Od roku 1832 vyučoval hudbu i zpěv na varhanické škole. V následujících letech se postupně stal varhaníkem v kostele P. Marie před Týnem a ředitelem kůru kostela sv. Panny Marie Sněžné, učitelem zpěvu na Učitelském ústavu a ředitelem kůru kostela sv. Vojtěcha. v roce 1859 se vrátil jako ředitel kůru do týnského chrámu, kde působil až do své smrti. V letech 1851–1853 byl Horák také ředitelem Žofínské akademie. Své pedagogické a hudební zkušenosti shrnul i v několika knihách: Über die Merkdeutigkeit der Akkorde, Gesangschule für Sopran und Alt, Kleine Gesangschule für eine Basstimme a v rukopise dochované Harmonielehre. Jeho skladatelská činnost se zaměřila převážně na chrámové skladby, které se slohově blíží schubertovskému romantismu. Složil také několik písní, sborů a smyčcové kvarteto. Jako skladatel byl poměrně oblíbený, a to i v Rakousku a Německu. Část jeho díla vyšla i tiskem.

Zdroje: