Vilém Amort

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Vilím, či Vilém Amort (07. 10. 1864 – 05. 09. 1913) byl sochař, štukatér a návrhář dekorativních prvků užitého charakteru. Narodil se v Kunraticích a štukatérství se vyučil ve firmě svého strýce. V osmdesátých a devadesátých letech vystřídal řadu dílen, kde byl většinou zaměstnán jen jako řemeslník-štukatér: pracoval například ve vinohradských ateliérech kamenických a modelérských firem Riedl a spol., v dílně Aloise Folkmanna, Josefa Fikara (Figara), Bohuslava Schnircha, Jakuba Ronce, Celdy Kloučka a dalších. Významným zlomem v Amortově životě bylo jeho veřejné vystoupení na výstavě v Rudolfinu v roce 1890, které pro něho znamenalo první úspěch. Od té doby se sochařství věnoval více a výsledky své práce zasílal na výstavy. V roce 1893 vyhrál 1. cenu v soutěži na pražský pomník Mistra Jana Husa, který dovršil první období jeho profesního růstu, a začala doba, kdy začal být známý. Byl členem několika spolků (Umělecké besedy, Jednoty umělců výtvarných, Spolku výtvarných umělců Mánes). Mezi jeho díla patří např. sochařská výzdoba průčelí Želivského kláštera a opatství, Palliardiho domu na Malostranském náměstí a desítek dalších budov po celých Čechách – např. budovy radnic v Kolíně a Berouně, divadel v Plzni a Přerově. Je i autorem velké řady funerálních plastik na Olšanských hřbitovech (rodiny Rottova, Maroldova, Horákova, Foerstrova a mnoha dalších).

Zdroje: