Vjačeslav Lebeděv

28.9.1896, Borisoglebsk v Tambovské gubernii – 6.6.1969, Praha

ruský exilový básník

Hřbitov Vinohrady, odd. 53, hrob 242
Hrob byl zařazen do projektu XXIII-2022

Aktuální adopční nájemce:

Logo adoptujícího: skupina nadšenců usilující o zachování paměti o pobytu ruské emigrace v Československu

Adopčním nájemcem tohoto hrobu je od roku 2022

skupina nadšenců usilující o zachování paměti o pobytu ruské emigrace v Československu

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Vjačeslav Michajlovič Lebeděv (10. 10 1896 – 6. 6. 1969) byl ruský básník, čelný představitel ruské literární emigrace. Narodil se ve Voroněži. Po bolševickému převratu v roce 1917 se usadil v Praze. Byl jedním z kmenových členů pražského literárního spolku Skyt poetov (Poustevna básníků). V roce 1928 publikoval literární časopis Volja Rossiji (Vůle Ruska) Lebeděvovu Báseň dávných let, která je dodnes považována za jedno z nejdůležitějších děl ruské literatury 20. století. Časopisecky zveřejnil na 30 básní, další vyšly ve sbírkách spolku. V roce 1929 vydal svou první knihu básní Zvjozdnyj kren – Hvězdná role či Hvězdný úklon, která byla vůbec první knižní publikaci spolku Poustevna básníků. Zabýval se také překladem básní Jiří Wolkra do ruštiny a Ivana Bunina do češtiny. Posmrtně v roce 1995 vyšel výběr jeho básní Koncerty bez publika v českém překladu a roku 2005 pak v Petrohradě díky péči Olega Maleviče výbor Poety pražskogo Skita.