Vojtěch Kovář

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Vojtěch Kovář (26. 11. 1885 – 29. 5. 1918) byl vojín rakousko-uherské armády, popravený vojenským soudem za vedení takzvané Rumburské vzpoury. Narodil se v Čepinci u Žinkov. Vyučil se pomocným zahradníkem. Po vypuknutí 1. světové války narukoval do armády a byl odvelen na východní frontu. Na jaře roku 1918 byl převelen do Rumburku k 7. četě III. náhradní setniny 7. střeleckého pluku. Podmínky v jednotce byly velice nuzné a podle mnoha vojáků se nelišily nebo dokonce byly horší než v ruském zajetí, kterým už řada z nich prošla. Začátek vzpoury podnítil rozkaz z 20. května o snížení dávek chleba na polovinu a o odvelení navrátilců z fronty zpět do války. 65 vojáků III. náhradní setniny pod velením Františka Nohy reagovalo tak, že na ranní nástup 21. května 1918 nastoupili s nabitými zbraněmi. Vojtěch Kovář se k nim záhy přidal jako jeden z vedoucích postav vzpoury. Vzbouřenci se zmocnili velitelství posádky. Záhy se k nim přidal i desátník-aspirant Stanislav Stanko Vodička, který měl nejvyšší hodnost ze všech. Poté, co došlo k rozhodnutí obsadit Rumburk, menší oddíl pod vedením Vodičky a Nohy měl pro vzpouru získat mužstvo kulometné setniny v tehdy ještě samostatném Horním Jindřichově a později i posádku v České Lípě. Došlo však pouze k obsazení Nového Boru. Mezitím město obklíčil 18. pěší pluk a pod Chotovickým vrchem došlo namísto vyjednávaní ke střelbě. Vodička pak přiměl další vzbouřence k zastavení palby proti přesile. Vojtěch Kovář, František Noha a Stanislav Vodička byli stanným soudem označeni za hlavní vůdce vzpoury a 29. května v Rumburku popraveni zastřelením. Dalších sedm účastníků vzpoury bylo téhož dne večer zastřeleno v místě potlačení vzpoury v Novém Boru. Zhruba 580 vojáků bylo vězněno v Terezínské pevnosti a zbytek asi 110 nováčků bylo odtud posláno na frontu. Na svobodu byli vězni propuštěni až po vyhlášení samostatného Československa 28. října 1918. Později byla v Rumburku v městské části Horní Jindřichov jedna z ulic přejmenována na ulici Vojtěcha Kováře. Jeho jméno nese i tamní základní škola. Roku 1964 byl na motivy Rumburské vzpoury natočen film Hvězda zvaná Pelyněk.

Zdroje: