Zikmund Winter

Životopis osoby/osob uložených v hrobu:

Zikmund Winter (27. 12. 1846 – 12. 6. 1912) byl spisovatel, kulturní historik a pedagog. Narodil se v pražské rodině zvoníka. Po studiu na gymnáziu se nejprve rozhodl pro kněžskou dráhu a studium teologie. Po roce však tuto myšlenku opustil a začal se věnovat studiu historie na filozofické fakultě Karlo–Ferdinandovy univerzity. Během studia si přivydělával jako kopista a rozšířil si tak své znalosti paleografie. V říjnu 1873 nastoupil jako učitel na pardubické reálce. O rok později přijal místo na reálce v Rakovníce, kde působil dalších 10 let. Za svého pobytu zde se aktivně účastnil rakovnického kulturního života. Byl členem řady zdejších spolků, mimo jiné Vesny, Měšťanské Besedy nebo Pěvecko hudebního spolku. Věnoval se studiu rakovnických městských knih a dalších archiválií a písemných pramenů zejména ze 14. až 16. století a vrcholného středověku. V roce 1884 byl jmenován školním radou a středoškolským profesorem na Akademickém gymnáziu v Praze. Ve své badatelské činnosti pokračoval v Královském českém zemském archivu. Na základě těchto výzkumů pak psal odborné práce, ale i historické romány, novely a povídky. Publikoval například ve Zlaté Praze či Zvonu. Roku 1883 pak vyšel jeho Nezbedný bakalář. Mezi jeho nejznámější díla patří také Mistr Kampanus, Rozina Sebranec, Starobylé obrázky z Rakovnicka či Pražské obrázky: historické kresby a novely. Podle jeho námětů vznikly později dodnes ceněné a známé filmy a televizní inscenace Rozina Sebranec, Nezbedný bakalář, Kateřina zlé pověsti a Mistr Kampanus.

Zdroje: