K adopci je například hrob Karla Kresse, inženýra vodních staveb, který projektoval první zděnou přehradu v českých zemích. Je také autorem památkově chráněného vodovodního systému velkostatku v Lítni, v Praze-Košířích nebo chrudimského železobetonového věžového vodojemu.
Znalce umění zase zaujme možnost postarat se o hrob Františka Vobeckého, českého kubistického a později surrealistického malíře a fotografa. Jeho nejznámějším dílem je patrně cyklus surrealistických fotografických asambláží, které vytvořil ve třicátých letech. Tento zručný umělec byl původním povoláním krejčí, ve kterém dosáhl také významných úspěchů: pracoval jako střihač a modelář v předních krejčovských salonech v Praze – například v salonu Hany Podolské. Přednášel také studentům oděvních oborů Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze střih.
Víte, co byla První pražská pěvecká společnost? Šlo o první stálý český šantán, sídlící od roku 1892 v restauraci U zlatého soudku v Ostrovní ulici v Praze, který uváděl především kabaretní představení: tanečně-hudební komponované večery s komediálními či kouzelnickými výstupy, Na závěr bylo pak sehráno jednoaktové hudební představení. Jeho zakladatelem byl český pěvec, komik a režisér František Leopold Šmíd. Tento všestranný umělec byl významnou osobností českého hudebního divadla a pracoval také jako redaktor prvního českého časopisu o populární hudbě Národní pěvec.
Chcete adoptovat krásný náhrobek? Pro rodinu pražského měšťana Václava Štěpánka, mlynáře a krupaře, majitele mlýna na dnešní Novotného lávce, navrhl náhrobek slavný český architekt Jan Kotěra, vymodeloval sochař Vojta Sucharda a odlil kovolijec Václav Mašek. V roce 2012 byl sice bronzový anděl neznámým pobertou odřezán od soklu a některé postranní části byly ukradeny, avšak zbytek v blízkém křoví naštěstí našla geoložka NM, PhDr. Drahomíra Březinová, externí spolupracovnice Správy Olšan. Chybějící části byly doplněny a zároveň s hrobkou odborně zrestaurovány. Na původním místě je dnes osazena kopie z epoxidové pryskyřice a Suchardův originál je uložen v depozitáři.
Bednářský mistr Jan Charvát (1848–1908), který se vypracoval z řemeslníka na investora a majitele pozemků a nemovitostí v Hybernské ulici, byl nechtěným účastníkem jedné z pozapomenutých pražských tragédií. V druhé polovině roku 1893 se rozhodl nechat vystavět třípatrový dům v Nádražní ulici – během stavby se však budova zřítila a pod jejími troskami zahynulo několik stavebních dělníků. Sám Charvát, který na tragédii nenesl žádnou vinu, si později nechal zbudovat nový dům na stejném místě. Ale ani tato stavba se nedochovala – na počátku 80. let minulého století byl objekt kvůli stavbě tubusu metra zbořen.
A jaké další slavné osobnosti byly zařazeny do našeho projektu? V etapě XXVII-6/2025 to jsou Josef Kolář, Barbora Ledvinková a Jan Svoboda, Vratislav Pasovský, Václav Bambas, Taťjana Hašková, Václav Kasalický, František Kleček, Josef Bican, Adolf Maixner, James McCreary, Jan Vochoč, Karolina Světlá a Josef Kainar.
Všechny hroby najdete postupně na našich stránkách i s podrobnými informacemi.